Horkovzdušný balon nad Prahou

PUREFIJI - Horkovzdušný balon nad Prahou    Jean Pierre Blanchard, vzduchoplavec, předvedl v Praze svůj horkovzdušný balon. Odstartoval v Královské oboře a přistál v Bubenči. Vystoupal do výšky cca 1700m, let trval 1 hodinu

Země koruny české se sice po Bílé hoře ocitly na periferii dějin, přesto je nepřestali navštěvovat významní lidé vědy a umění. Díky tomu měli naši předkové možnost vidět první horkovzdušné balóny poměrně brzy po prvních vzletech bratří Mongolfiérů.


Blanchard přicestoval do Prahy až v září roku 1790. Dobový tisk dokonce zaznamenal i jméno hotelu, kde se ubytoval - byl jím podnik nazvaný "V lázních" na Malé Straně. Vzlet balónu byl ohlášen na 31. října téhož roku z Královské obory (dnešní Stromovky). Veřejnost se rovněž dozvěděla, že kromě hrdinného vzduchoplavce se jej zúčastní také "nejmenovaný urozený kavalír se zálibou ve vědách".

Inkognito se prozradilo brzy - za urozeným kavalírem se skrýval hrabě Jáchym Sternberk (1755 až 1808), bratr známějšího badatele v oblasti peleontologie a botaniky, mecenáše věd a zakladatele dnešního Národního muzea Kašpara Sternberka. Stejně jako bratr byl i Jáchym milovník věd. Proto se na let vybavil několika barometry, teploměry a dalšími vědeckými přístroji. Z jeho pera se také dochovalo podrobné vylíčení prvního pilotovaného letu u nás. Je z něj zřejmé, že vzduchoplavci vyvázli jen zázrakem.
 

Balón se vznesl nad jásajícími davy Pražanů za ohlušující střelby z moždířů. Pro diváky na zemi to zřejmě byla povznášející podívaná, mužům v balónu však brzy začalo být horko. Větrný poryv smýkl "powjwtrnau kauli" tak, že z ochozu vypadaly nejen vědecké přístroje, ale málem i oba vzduchoplavci. Brzy se ukázalo, že turbulence byla předzvěstí ještě horších věcí - balón se ocitl ve stoupavém proudu a nezadržitelně mířil do větší výšky, než si Blanchard přál. Nepomohlo ani uhašení lihového plamene.

Horkokrevný Francouz tedy trochu ukvapeně prořízl obal a v zápětí tu byl další problém: stroj začal klesat tak rychle, že to brzy připomínalo pád. Ten se podařilo zpomalit pouze za cenu vyhození všeho, co mohli postrádat. Balón nakonec šťastně přistál v Bubenči, ale Sternberk si při tom rozbil hlavu a podle dobových zpráv se mu "řinula krev z uší i nosu". Již večer se však cítil natolik dobře, že své dobrodružství líčil stolní společnosti svých učených přátel.
 

 
CHCETE VĚDĚT O NOVINKÁCH A AKCÍCH JAKO PRVNÍ?
Tak neváhejte a přihlaste se k odběru novinek